Jedny z nejmilejších vzpomínek jsou často společné chvíle, které trávíme se svými nejbližšími. Patří mezi ně i takové, kdy vám milovaný člověk četl vaši oblíbenou knihu. Možná si už nepamatujeme o čem přesně byla, ale pamatujeme si ty příjemné pocity bezpečí, lásky a jistoty, které se k tomu okamžiku vázaly.
Předčítání, či jakákoliv forma společného čtení, má mnohem větší sílu, než vytváření příjemných vzpomínek.
Lidstvo tak nějak tuší, že čtení knih je více než jen příjemně strávený čas. I proto se na tuto činnost zaměřují studie a bylo napsáno mnoho knih o čtenářské pregramotnosti (čtenářství u dětí předškolního věku) i o dětské čtenářské gramotnosti. Postupy a výstupy jsou různé, některé se zaměřují na rozvoj řeči, fantazie či jiných kognitivních funkcí. Ale všechny se shodují - předčítání nahlas je naprosto zásadní pro rozvoj pozitivního vztahu dětí ke čtení.
Ze studií totiž vychází, že věnování se četbě ve školních letech úzce souvisí s tím, jak je dítě zvyklé na knihy už z dob dávno před tím, než samo umí přelouskat první písmenka. A skvělé na tom je, že k vytvoření společných, pravidelných čtecích návyků není nutné mnoho úsilí.
Vyzkoušejte pár z našich tipů na radost ze čtení, které se nám osvědčily:
1. Pravidelný čas s knihou - každý den se věnujeme knize s dítětem 20-30 minut.
Je celkem jedno, jestli tento čas budete trávit ráno v posteli, protože vás váš miláček vzbudí dřív než byste si bláhově přáli. Nebo jestli to bude doba před poobědovém spánku a nebo odpoledne, během společné hry, do které zapojíte knihu o oblíbeném autíčku. Kniha patří k životu a když ji budete tak brát, i vaše dítě ji přirozeně přijme. Rituál čtení před spaním má další pozitivum – z výzkumů plyne, že spánek lépe připluje po moři příběhů, než po modrých vlnách z televize.
2. Kniha jako spolehlivý parťák na cesty.
Je bezva mít po ruce v tašce či v kočárku pěknou (odolnou) knihu, po které sáhneme, když se zrovna čas vlivem jeho relativity natáhne do nekonečna. Dlouhá cesta vlakem? Dlouhé čekání na zastávce? Nekonečná fronta na zmrzlinu? Není místo, kam by kniha nemohla vnést svůj pozitivní vliv na pozornost dítěte. Cestovních knih je velké množství a jsou odolné, přežijí opravdu hodně, ale není vhodné je napínat do nekonečna. Můžeme tedy doporučit jednu vychytávku – plastovou obálku z papírnictví. Jsou jich různé velikosti, různé potisky, váží pár gramů a zvládnou udržet vaše cestovní knihy v relativní fyzické pohodě.
3. Kniha stále na dosah
Máte knihy vysoko na poličkách, hřbetem k očím dítěte a nedostupné jeho rukám? Kniha se tak může dostat na okraj zájmu.
Je jasné, že knihy v nás často vzbuzují pocity ochraňovatelské. Nechceme, aby se jim orazily rohy, zmačkaly stránky či byly jinak poškozeny. Pokud ale nenecháme dítě samostatně vybírat a knihami se přebírat, nikdy nedosáhneme takového výsledku. Vyberte takové knihy, které budou ke zničení méně náchylné a ty pak nechejte v blízkosti dětských očí i rukou. A nemusíme zrovna nakupovat dětský nábytek za tisíce! Stačí obyčejná dětská stolička, stoleček, či spodní police v knihovně, které povýšíme na dětskou galerii knih. A zbytek knih? Ty dejte tam, kde z nich budete vybírat a dávkovat dítěti vy. Je v pořádku chránit si to nejcennější co máme, tedy knihy.
4. Knihovna v našem bydlišti - pravidelné návštěvy knihovny
Víte, že se v České republice pyšníme nejhustší sítí knihoven na počet obyvatel na světě? Pokud se do nějaké takové vydáte, zvlášť do takové, kde vládne uvědomělá paní knihovnice či pan knihovník, získáte dalšího mocného spojence v dětském čtenářství. Vezměte své dítko a vyrazte! Knihovny jsou skvělým místem, kde lásku k tištěnému slovu a dobré ilustraci lze pěstovat už od kočáru.
5. Měňte hlasy a "hrajte klidně i divadlo"!
Až budete předčítat, zkuste to trochu jinak. Změňte hlas u hrdiny, či výraz u nějaké akce. Vezměte do ruky dřevěnou hračku a vdechněte jí svým hlasem život. Nechte děti, aby doplňovaly hlasy za vás. Fantazie? Ta nemá strop a vše, v čem vám bude dobře, pomůže k tomu, že uděláte okamžik s knihou ještě nezapomenutelnější. Vždyť není nad to udělat si z příběhu i divadelní představení a nemusíte hned řešit kulisy.
6. Zajímejte se o názor dítěte
Chce si dítě vybrat knihu, kterou jste četli nejspíš 20x v posledním týdnu, každý den, každý okamžik, kdy chcete nabídnout novou? Dítě k tomu má ale pádný důvod, který možná není vidět na venek. A tak do toho jděte i po jednadvacáté, vydržte. Opakováním se posiluje pocit bezpečí a jistoty u dítěte, a to nejsou pocity k zahození. V průběhu dne či při jiných aktivitách můžete nabízet to, co se líbí vám, co jste objevili společně nového v knihovně. U větších dětí můžete dělat dohody: "Ano, přečtu Ti teď tuto knihu, ale pak Ti ukážu básničky, co se mi líbí ano?" Není nic špatného na tom, ukazovat dítěti nové obzory. Také není od věci se dítěte během čtení ptát: "Co si myslíš, že udělá teď?”, “Co se Ti líbí na tom, jak se zachoval?”, “Jak se asi cítí?”. To vše prohlubuje čtenářskou gramotnost společně kritickým myšlením.
Na závěr nezbývá než si přát, aby společné čtení knih byla radost. A to pro všechny, pro děti, pro rodiče či prarodiče, pedagogy a knihovníky.
Společná radost je motor, který žene děti k dalším knihám.
Klíčová slova: Článek o společném předčítání, tipy na knihy, společné rituály, doporučení nakladatele
Zdroje na doplnění:
- Metodická příručka pro rodiče Čteme se dětmi od narození do tří let; Strnadelová
- Cesta dětí ke čtení; Bookstart
- Doma s předškolákem: (Ne)trénujeme čtení. Jak a v čem dítěti pomoci; Edu Česká televize
Autorka článku: Miriam Neuwirth